Každý vztah je jiný

2. listopadu 2015 v 18:57 |  Jednorázové povídky
Ne, skutečně se Vám to nezdá. Po několika měsících jsem se dokázala posadit k notebooku a něco napsat. Povídka je krátká, má jen něco málo přes 1700 slov, a nejsem si jistá, jestli vůbec za něco stojí, přesto mi to ale přijde jako malé vítězství, že jsem vůbec něco dokázala napsat. Kdo ví, možná mi to pomůže najít do psaní zase chuť a povídky se zde začnou objevovat častěji než jednou za půl roku...

A teď už bez zdržování - Kurtbastian a Sebastianovo krátké zamyšlení nad tím, proč byl jejich vztah tak jiný.

Doufám, že se povídka bude líbit.




Každý vztah je jiný.

Sebastian si toho byl samozřejmě vědom. Věděl, že na počátku každého vztahu byl odlišný úsměv, rozdílná slova, a doteky, které nikdy nemohly být stejné.

Za sedmadvacet let, co byl na světě, zažil tři romantické vztahy. První dva měly podobný průběh. Seznámili se v baru, Sebastian s nimi po pár skleničkách odešel domů, ráno se probudil v jejich posteli a oni mu řekli, aby zůstal. A on zůstal. Tři měsíce. Tři měsíce plné večeří, návštěv kina, společného válení se v posteli a nocí strávených v barech. A pak přišel konec, když si Sebastian uvědomil, že si s nimi vlastně neměl ani tolik co říct, nemiloval je a místo toho, aby se šel představit rodičům, se radši díval v televizi na zápas v lacrosu.

Vztah s Kurtem se lišil naprosto ve všem. Od jeho předchozích zkušeností i od všeho, co kdy slyšel od jejich přátel.

Pro začátek, když se seznámili, tak se Kurtovi pokusil ukrást přítele a neměl pro něj nic než urážky a pohrdání, které Kurt s chutí opětoval. Nestali se přáteli, nezamilovali se, po několika měsících si prostě zmizeli ze života a ani si nevzpomněli, že ten druhý existoval.

Po střední škole na sebe znovu narazili až o šest let později. Potkali se v baru, z reproduktorů vyhrával Michael Jackson a Sebastian bezostyšně flirtoval s Kurtovým přítelem.

"No to se mi snad zdá."

To byla první slova, která po šesti letech uslyšel z Kurtových úst. "Dej ty svý slizký kapavkou prolezlý pracky pryč z mýho přítele," dolehlo k němu vzápětí.

Sebastian byl tak v šoku, že se několik vteřin nezmohl ani slovo. Kurt Hummel byl poslední člověk, o kterém si myslel, že by ho mohl ještě někdy potkat. A navíc mu Kurtův přítel ani ne před pěti minutami řekl, že nikoho neměl. Což byla pro změnu první slova, která po tolika letech pronesl Sebastian ke Kurtovi.

Ledový pohled, který provrtával jeho tvář, se přesunul na muže stojícího vedle něj, který ihned začal horem dolem vysvětlovat, že se jednalo jen o velké nedorozumění. Kurt poslouchal, tvář stále ledově klidnou, jen z očí mu metaly blesky a ústa se s každou další výmluvou zužovala do tenčí čárky. Teprve až když domluvil, tak od něj Kurt odtrhl pohled, aby se podíval na Sebastiana.

"Můžu?" zeptal se a aniž by čekal na odpověď, vzal Sebastianovi z ruky sklenici s whisky, kterou následně svému příteli chrstl do obličeje. "Skončili jsme."

Sebastian to vše sledoval neschopen jediného slova. Pořád si nebyl jistý, co přesně se před ním odehrávalo, a přemýšlel, jestli se mu to nezdálo.

"Rád bych řekl, že mi dlužíš drink, protože jsi mi právě zničil vztah, ale možná spíš dlužím jeden já tobě jako poděkování," pověděl Kurt a vzápětí lusknutím prstů přivolal barmana a objednal jednu whisky a jeden Long Island Tea.

Trvalo to ještě několik vteřin, než Sebastian našel svou ztracenou řeč a s úšklebkem na rtech Kurtovi řekl, že nemá zač.

Z jednoho drinku se staly dva a pak tři a Sebastian byl fascinovaný tím mužem, kterým se Kurt stal. Kurt mu vyprávěl o svém rozvodu s Blainem a o tom, jak naivní byli, když si mysleli, že prstýnek na ruce spraví všechny jejich problémy. Mluvil o muzikálu o gayích bojujících s HIV, ve kterém hrál vedlejší roli a u nějž všechno napovídalo tomu, že se přesune na Broadway. Sebastian mu na oplátku popsal pět let utrpení na právech a to, jak moc za to všechny ty probdělé noci ve finále stály.

Druhý den ráno se neprobudil u nikoho v posteli, ale s bolavými zády a kocovinou u Kurta na gauči. Kurt ho nepožádal, aby zůstal, nevyměnili si ani telefonní čísla, jen do sebe s námahou dostali toasty s marmeládou, zatímco skučeli bolestí a stěžovali si, jak už nejsou nejmladší.

Sebastian čekal, že to bude jen náhodné zjevení minulosti v jeho současném životě, na které si za týden ani nevzpomene, místo toho se však při pročítání výpovědí svědků přistihl, že nepřemýšlel nad žádnou strategií, kterou by mohl použít u příštího soudního líčení, ale na Kurtův smích, když Sebastianovi popisoval, jak probíhaly některé ze zkoušek na muzikál.

A tak se o dva týdny později objevil na Kurtově představení. Kurt zpívající ukolébavku svému umírajícímu příteli dohnal k slzám všechny včetně Sebastiana. Jeho projev na jevišti byl jak z jiného světa a Sebastian si uvědomil, že Kurta nikdy pořádně zpívat neslyšel.

Po konci představení nemusel ani moc lhát a flirtovat, aby ho pustili do šaten.

"Proč tě sakra ten váš připitomělý sbor nikdy nenechal na soutěži zpívat sólo?" bylo první, co Kurtovi řekl, poté co otevřel dveře.

Kurt vypadal překvapeně, když Sebastiana uviděl, ale zmatený výraz rychle vystřídalo protočení očí a úsměv. "Protože měli příšerný vkus."

"Myslím, že o tom potřebuju slyšet víc. Protože vážně, tak příšerný vkus nemůže mít nikdo."

"Hmmm," řekl Kurt, "možná, když mě pozveš na večeři, tak ti o jejich příšerným vkusu povyprávím, umírám totiž hlady.

A mimochodem, uvědomuješ si, že jsi mi složil kompliment?"

"Jen si na to nezvykej," zazubil se Sebastian.

"O tom by se mi ani nesnilo!"

Večeře ve skutečnosti znamenala první kavárnu za rohem divadla, kde evidentně prodávali ty nejlepší muffiny v celém New Yorku. Alespoň podle Kurta, který jich mezi vyprávěním snědl pět. A vypil tři kávy. Sebastian si byl naprosto jistý, že to nemohlo být zdravé, ale Kurt mu celou dobu s širokým úsměvem na rtech popisoval New Directions a následně několik let bydlení s Rachel a Santanou.

"Obdivuju, že jsi neskončil ve vězení za dvojnásobnou vraždu," okomentoval Sebastian jednu z mnoha příhod, která skončila tím, že Santana tahala Rachel po podlaze bytu za vlasy a křičela na ni přitom urážky ve španělštině.

"Další kompliment? Kdo jsi a co jsi udělal se Sebastianem?" zasmál se Kurt a následně Sebastianovi odvykládal osmnáct sprostých španělských slov, která se naučil za roky soužití se Santanou Lopez.

Ten večer si vyměnili telefonní čísla a znovu se setkali jen o několik dní později. Oba měli zálibu v pomlouvání stylu oblékání kolemjdoucích a k překvapení obou měli neustále o čem mluvit a nikdy se spolu nenudili.

Trvalo další tři týdny, než Sebastian sebral odvahu a pozval Kurta na rande. Byli spolu zrovna na večeři, který výjimečně neobsahovala žádné muffiny ani donuty, a Sebastian byl celou dobu nervózní, protože se poprvé v životě bál odmítnutí. Když ze sebe konečně vyklopil otázku, jestli by s ním Kurt nešel na oficiální rande, Kurt se jen zasmál a poklepal Sebastiana po dlani.

"A co myslíš, že děláme právě teď?"

Když se loučili u Kurta před bytem, tak si myslel, že to skončí jen u pusy na dobrou noc. Z jednoho polibku se ale staly dva, ze dvou tři, a když se ho Kurt nesměle zeptal, jestli nechce zůstat - poprvé od jejich setkání v baru v něm Sebastian viděl toho nejistého náctiletého Kurta z Limy -, tak se nezmohl než jiného, než že Kurta znovu vášnivě políbil.

Druhý den ráno Kurt Sebastiana nemusel žádat, aby zůstal. Probudila ho vůně palačinek s nutellou, čerstvě upražené kávy a pohled na Kurta, který stál u plotny jen v zástěře pokryté fotkami.

"Uvědomuješ si, že mít na penisu fotku Rachel Berry je hodně divný, že jo?"

Kurt se jen zasmál a obrátil oči v sloup.

"Nekomentuj moji zástěru na vaření nebo tě nechám o hladu. Za to, žes mi v noci ukradl peřinu, by sis ani nic jinýho nezasloužil."

O tom, že Sebastian kradl peřiny během spánku běžně, raději pomlčel a zakousl se do palačinky.

Během následujících týdnů Kurt zjistil, že Sebastianova deková sobeckost byla každonoční záležitostí, stejně jako Sebastian přišel na to, že jeho záhadně mizící sepraná trička se stěhovala ke Kurtovi do skříně, poněvadž se mu v nich dobře spalo.

Když se o jejich vztahu dozvěděli Kurtovi kamarádi, oba byli překvapení, s jakým klidem to vzali. Santana mu sice potichu vyhrožovala, že pokud Kurtovi ublíží, může zařídit, aby jeho tělo už nikdy nenašli, vzápětí ale Sebastiana pozvala na panáka a když na Kurtovu radu zalhal, že jejich souboj ve zpěvu na střední skutečně vyhrála ona, byl to začátek dlouhého přátelství.

Čtyři měsíce od večeře, na které Kurt Sebastianovi oznámil, že spolu v podstatě chodili, jen mu to ještě nedošlo, se Kurtův muzikál otevřel na Broadwayi. Sebastian seděl mezi Santanou a Mercedes, vedle níž byli usazeni Kurtovi rodiče. Burt Hummel po něm s kamenným výrazem nenápadně pokukoval a až v momentě, kdy si všiml, že měl Sebastian z Kurtova výkonu slzy v očích, tak přikývl a nepatrně se usmál.

"Teda, musím přiznat, že jsem nikdy nečekal, že můj syn jednou skončí s chlapem, který na střední málem oslepil jeho bývalýho manžela," prohlásil Burt o dva a půl roku později, když mu během návštěvy v Limě Kurt oznámil, že ho Sebastian požádal o ruku, a následně se rozesmál, až mu zaskočila jednohubka, protože si všiml, jak Sebastian zbledl.

Nejzvláštnější na jejich vztahu bylo to, jak všechno jednoduše fungovalo. Počínaje tím, že si s Burtem po jeho poznámce s úsměvem na rtech plácl Sebastianův otec, který s Burtem od jejich seznámení pořádal pravidelné výlety na ryby, zatímco Carole se Sebastianovou matkou Cheryl si radily v zahradničení a dávaly si tipy na nové knihy a recepty. Snadno přišlo i společné bydlení, když si po devíti měsících uvědomili, že měl Kurt většinu věcí u Sebastiana v bytě a že nějakým způsobem dvě třetiny šatníku zabíralo Kurtovo oblečení, stejně jako se Hunter (až příliš) jednoduše sčuchl s newyorskou skvadrou New Directions. I hádky u nich byly snadné a stejně tak rychle, jak přišly, tak taky odezněly.

Na jejich první výročí si Sebastian konečně uvědomil, co bylo na jejich vztahu tak jiné a odpověď byla prostá - milovali se. Se všemi svými chybami a divnými zvyklostmi a možná hlavně právě kvůli nim. Sebastian miloval, jak Kurt tančil u žehlícího prkna, zatímco žehlil všechno od košil až po spodní prádlo a Kurt miloval sledovat Sebastiana během sportovních utkání, když se rozčiloval u televize a křičel na sportovce, jako by ho snad mohli slyšet.

Bylo to jednoduché. Protože láska by neměla být složitá.

Sebastian se s úsměvem podíval na svoji deku, kterou ve spánku skopal na zem a pevně si k sobě přitáhl tu Kurtovu, jež
mu během noci lstivě ukradl. Kurt klidně oddychoval jen pár centimetrů od něj, zabalený v dece, kterou měl vždy připravenou v rohu postele.

Kurtův a Sebastianův vztah nejspíš nebyl natolik odlišný od ostatních, ale Sebastianovi to tak stále připadalo. Byl to totiž jen a jen jejich.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Andílek Andílek | Web | 2. listopadu 2015 v 19:49 | Reagovat

jůůů nová povídka!!

Musím říct, že bylo vážně úžasný číst (opět) vývoj vztahu Kurta a Sebastiana, u nich prostě nemůže nic probíhat jednoduše :D.
Dále jsi mě potěšila rozvodem Kurta a Blaina (už několik týdnů možná měsíců přemýšlím nad něčím podobným :D :D).

"Uvědomuješ si, že mít na penisu fotku Rachel Berry je hodně divný, že jo?" U týhle věty jsem se smála jako blázen.

Takže sečteno podtrženo úžasná povídka

2 Terka Terka | 3. listopadu 2015 v 21:45 | Reagovat

[1]: Jak mám asi komentovat, když většinu řekneš za mě? :D Nenapadlo tě někdy, že se tvoje nenávist k Blainovi dostane až k Darrenovi, který si to bude brát osobně? :D :D :D :D

Jinak samozřejmě krása, jsem ráda, že jsi za tak dlouhý čas přidala právě tohle. Kurtbastian vývoj je úžasný, stejně jako jejich láska.
Děkuju.

3 Terka Terka | 3. listopadu 2015 v 21:47 | Reagovat

[2]: Ještě jsem zapoměla... Kurtův muzikál mi dost připomíná Rent, nečerpala si právě z něj? Protože to je také dokonalost, stejně jako tahle jednorázovka ;)

4 Andílek Andílek | Web | 4. listopadu 2015 v 17:29 | Reagovat

[2]: Omlouvám se. Příště už budu komentovat zásadně po tobě :D :D :D.
Celej den přemýšlím, jak to podat a stejně vím prd :D :D :D (moc práce). Já se snažím, aby to nevyznělo, jak to vyzní a bohužel ruce jsou občas rychlejší jak mozek :D :D :D :D (A napadlo. A fakt mě to mrzí)

5 domiiik-fanfiction domiiik-fanfiction | 4. listopadu 2015 v 19:24 | Reagovat

Až jsem se na chvíli lekla, že je ten komentář k Blainovi/Darrenovi mířený ke mně a že moje znechucení nad Darrenem je tak očividný, že to ze mě jde cítit i přes povídky, ve kterých se Blaine ani nevyskytuje :D

Děkuju za komentáře, holky :) A k muzikálu mě inspirovalo The Normal Heart :)

6 Terka Terka | 4. listopadu 2015 v 19:31 | Reagovat

[5]: Já do Andílka jen ráda rýpu, nic zvláštního :D
A The Normal Heart je taky super, hodně silný, ale myslím, že to hodně lidem otevřelo oči :)

7 Bilkis Bilkis | 31. prosince 2015 v 15:03 | Reagovat

Netuším, proč jsem při prvním čtení nenapsala komentář, ale napravuju. Moc pěkný! :)

8 Domík Domík | 2. ledna 2016 v 11:48 | Reagovat

[7]: Děkuju :)

9 Karin Karin | 5. prosince 2016 v 17:35 | Reagovat

Moc pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama