Cesta k oltáři

8. května 2015 v 16:02 |  Jednorázové povídky

POPIS: Santana vzpomíná na okamžiky z dětství a dospívání, které vedly k tomu, že si s Brittany již brzy řeknou své ano.
POSTAVY: Santana, Brittany
PŘÍSTUPNOST: 12+

Také se Vám někdy stalo, že jste něco dělali a najednou se Vám v hlavě začal rodit příběh a jediný způsob, jak ho dostat pryč z hlavy, bylo si sednout a napsat ho? Tak přesně takhle vznikla tahle krátká povídka, když jsem se učila na zkoušku.

A/N: Na další kapitolu "Všechno se změnilo" si budete muset ještě několik týdnů počkat, na psaní takřka vůbec nemám čas. A vůbec mi to psaní ani nějak nejde přes prsty.

Obrázek je od úžasné Lucky Pressure, která je autorkou spousty Glee fanartů.


Podívala se na svůj odraz v zrcadle a prsty jemně pohladila závoj, který se jí vlnil kolem obličeje. Na tváři měla úsměv, který se tam v posledních několika dnech nastálo usadil, zhluboka se nadechla a podívala se ke dveřím.

Myslela, že bude nervózní. Očekávala, že bude touhle dobou panikařit a nejistě chodit po místnosti tam a zpátky. Místo toho však byla klidná a tělo jí postupně zaplavovalo očekávání. Celý její život vedl k tomuhle okamžiku a nikdy si ničím jiným nebyla natolik jistá. Už za pár minut se z ní měla stát vdaná žena. Vedla k tomu dlouhá a složitá cesta, ale každá překážka, každá nesnáz, která jí znepříjemnila život, za to stála.

S úsměvem na rtech zkontrolovala hodiny a posadila se do křesla. Do obřadu zbývalo pár minut a Santana si z ničeho nic vybavila, jak si jako malé hrály s Brittany s bárbínama. Vzpomínka jí nepřišla na mysl roky a na rtech jí vykouzlila ještě větší úsměv.

"Já budu nevěsta a ty budeš ženich," navrhla Brittany a podala Santaně Kena oblečeného v květovaných šortkách a modré, vlastnoručně ušité vestě.

"Ale já chci být taky nevěsta," zabrblala Santana a uraženě si založila ruce na prsou.

Očekávala, že bude Brittany protestovat, ale ta jen pokrčila rameny, podala Santaně svou barbínu oblečenou do svatebních šatů a sama si vzala jinou, kterou oblékla do růžových plesových šatů s flitry.

"A teď můžeme být obě nevěsty," zářivě se usmála.

Santaně se při vzpomínce tělem rozlilo teplo. Cítila svou lásku k Brittany v každé buňce těla a nejradši by proběhla dveřmi a vykřičela své ano do celého hned teď.

Pouť k oltáři ale skutečně nebyla snadná. Vzápětí se jí začaly vybavovat i další vzpomínky, z nichž některé způsobily, že jí úsměv na rtech trochu pohasl, ale vzápětí se znovu rozzářil, protože před sebou viděla i momenty, které byly mnohem šťastnější.

Jako prvního si kdo ví proč vybavila Mattyho, svého prvního kluka, se kterým chodila ve školce.

"Podívej, jak se mu v těch puntíkatých šatech líbíš," říkávala jí babička a když ji Matty později začal pusinkovat, nebránila se. Měla nejhezčího kluka ve školce a všechny holky jí ho záviděly. A doma neustále slýchala, jaká z ní vyroste lamačka mužských srdcí.

S dalším klukem začala chodit, když jí bylo jedenáct. Bylo zvláštní, že si teď ani nedokázala vybavit, jak se jmenoval anebo jaké to bylo, když se vodili za ruce po chodbách školy. Co si ale pamatovala, bylo, jak nejistě šeptala jednou o přestávce Brittany do ucha, že se ještě nikdy s nikým nelíbala a co když v tom bude špatná. Brittany jí tenkrát řekla, že se ani ona ještě nikdy s nikým nelíbala a že by se to mohly naučit spolu. Nepamatovala si, jestli si s tím klukem někdy dala pusu, ale stále měla v živé paměti, jak jí celé tělo zaplavil zvláštní pocit, když poprvé ucítila Brittaniny rty na svých. Tenkrát jí nepřišlo, že to, co dělaly, bylo špatné. Bylo to nové a vzrušující a ačkoli bylo Santaně tenkrát jen jedenáct let, v ten moment si připadala jako dospělá žena.

Další kluk přišel o pár měsíců později a po něm další a další. S nikým nechodila víc než pár dní nebo týdnů. S žádným z nich se nikdy necítila tak jako s Brittany a když to řekla své matce, ta se na ni jen usmála a pověděla jí, že je ještě malá a skutečně se zamiluje, až bude starší.

Zpětně musela zavrtět hlavou, když si vybavovala všechny okamžiky, které pro ni teď byly jasným znamením, že její budoucnost nikdy neměla zahrnovat muže, jako dítě tomu však nerozuměla. Nepřišlo jí zvláštní, že začala v pubertě koukat svým spolužačkám na zadek a oči jí občas zabloudily k jejich výstřihům, ve kterých se tkvěla malá ňadra. Občas, když viděla nějakou pěknou dívku, přemýšlela, jaké by to bylo dát jí pusu, ale nikdy se podobnými myšlenkami netrápila. Prostě si myslela, že to je u holek normální. Že jí podobné věci nepřišly na mysl, když viděla nějakého kluka, jí tehdy ani nenapadlo.

Že jí s něco špatně, si začala myslet, když jí bylo čtrnáct let. V otcových novinách zahlédla nahou modelku. Co to bylo za článek, už netušila. Stále však před sebou viděla její velká ňadra a vyholený klín. V podbříšku tenkrát poprvé ucítila něco nového a neznámého a stejný pocit se dostavil o několik týdnů později, když se u Brittany doma převlékaly do plavek a Santany pohled sklouzl k nahému tělu její kamarádky, na kterém se jí v klíně třpytilo pár zlatých chloupků. Tenkrát polkla, rychle odvrátila pohled a předstírala, že se nic nestalo.

Zrak jí na svých kamarádkách však poté spočíval čím dál častěji a jednou, když její starší bratr odjel na víkend s kamarády, se mu vkradla do pokoje a pod postelí v krabici našla několik porno časopisů, z nichž jeden byl plný fotek milostných hrátek dvou žen. Santana šokovaně zírala na obrázky, na kterých si ty ženy vyměňovaly polibky, vzájemně se dotýkaly svých ňader a v okamžiku, kdy se dostala k fotce, na které jedna z žen laskala jazykem klín té druhé, jí zaskočil dech a tep se zrychlil. Časopis okamžitě zavřela a snažila se na svůj zážitek nemyslet, v dalších několika dnech se však nedokázala soustředit na nic jiného. Neustále před očima viděla jejich nahá těla a mezi nohama z toho pociťovala nepříjemné vlhko.

Vydržela to dva týdny, poté co její bratr ale odešel na basketbalový trénink, znovu se k němu vplížila, z pod postele vytáhla časopis a rychle se vrátila k sobě do pokojíčku, kde za sebou s rychle bijícím srdcem zamknula dveře a posadila se na postel.

Pohled na nahé ženy jí způsoboval sucho v ústech, tlak v podbříšku a mokro v rozkroku. Očima visela na jednotlivých fotografiích a roztřeseným ukazováčkem po nich nejistě přejížděla. Netušila, co se to s ní děje, ale když viděla obrázek, na kterém se jedna z žen hladila v klíně, třesoucími se prsty ji následovala, dlaní zajela pod gumu tepláků a nejistě se dotkla svých mokrých kalhotek.

Celé tělo se jí klepalo strachy i vzrušením, když se začala hladit v klíně a netrvalo dlouho, než prsty odhrnula lem kalhotek a na dlani ucítila svou vlastní šťávičku. Jakmile se jednou začala hladit, nedokázala s tím přestat. Z úst jí unikaly tiché vzdechy a zrak jí klouzal z jedné fotky na druhou.

Když se o několik minut později ozvalo zaklepání na dveře, vyděsila se tak, že časopis schovala pod peřinu a slíbila si, že už nikdy nic podobného neudělá. Samozřejmě, že jí vydrželo jen pár dní, než časopis znovu otevřela, lehla si na postel a dlaní nejistě zamířila ke svému rozkroku.

Pokaždé si připadala špinavá a jako kdyby dělala něco špatného. Tělo jí ale zaplavoval úžasný, osvobozující pocit, kterého se nedokázala vzdát.

O pár měsíců později, krátce po patnáctých narozeninách, si našla přítele, se kterým už vztah nebyl jen o líbání a vodění za ruce. Když leželi u něj na posteli a on Santaně nejistě zajel rukou mezi nohy, nebránila se. Očekávala, že to v ní bude vyvolávat stejně slastné pocity, jaké si navozovala sama, ale k jejímu překvapení tomu tak nebylo a brzy, když ji líbal, si na jeho místě začala představovat někoho jiného.

Spoustu nocí strávila pláčem. Myslela si, že s ní něco nebylo v pořádku, poněvadž se dokázala vzrušit jenom v případě, když místo na svého kluka myslela na nějakou dívku. Představovala si, jak se dotýká jejích ňader, líbá ji a prsty krouží po její hebké kůži.

Nenáviděla se za své myšlenky. Snažila se jim bránit, ale ať dělala, co dělala, její mysl vždy nakonec zabloudila k zakázaným představám. A Brittany tomu nepomáhala. Stále se se Santanou držela za ruce, líbala ji na tvář a občas jen tak pro zábavu i na ústa a neměla nejmenší tušení, že její nejlepší kamarádka v sobě prožívala vnitřní boj a děsila se toho, že by Brittany jednou mohla zjistit, jaké pocity v Santaně její rty vyvolávají.

Santana zavrtěla hlavou, aby podobné vzpomínky vytlačila a poté se zvedla, jelikož už byl čas. Netrvalo dlouho a Mercedes otevřela dveře a s povzbudivým výrazem ve tváři Santanu vyhnala na chodbu.

"Nervózní?" zeptala se.

Santana nad odpovědí nemusela přemýšlet ani vteřinu. "Natěšená."

Protože skutečně všechno v jejím životě vedlo k tomuto okamžiku. První sex s klukem, na který se snažila nemyslet i první sex s Brittany, na který věděla, že nikdy nezapomene. Měla to být zábava mezi dvěma kamarádkami, aby se přiučily něčemu novému, místo toho se ale obě zamilovaly a zjistily, že s nikým jiným necítily to, co pociťovaly, když byly spolu. S nikým jiným si tolik nerozuměly a s nikým jiným si nedokázaly hodiny a hodiny bez přestání povídat a smát se, až jim tekly slzy.

Když došla k oltáři a poprvé uviděla Brittany s jejím krásným úsměvem na tváři a v šatech jako z pohádky, až se jí z toho na vteřinu zastavilo srdce.

Milovala ženy. Ne, milovala ženu. Jednu nádhernou, úžasnou ženu, která ji ukázala, co znamená pravá láska. A Santana by neměnila za nic na světě.

Všechno bylo, tak jak mělo být. S Brittany byla šťasná. S Brittany cítila tu skutečnou lásku. Brittany pro ni znamenala domov.

"Ano, beru."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andílek Andílek | Web | 8. května 2015 v 18:38 | Reagovat

krásná povídka...vykouzlila mi úsměv na tváři

S těmi nápady jsem na tom úplně stejně...něco dělám a najednou se mi v hlavě začne rodit nápad

vážně moc pěkná povídka a budu se těšit na "Všechno se změnilo"

2 Terka Terka | 10. května 2015 v 12:31 | Reagovat

Krásné... to její vzpomínání byl vynikající nápad, opravdu se to povedlo :)
Těším se na cokoli dalšího.

3 Domík Domík | 10. května 2015 v 17:06 | Reagovat

[1]:[2]: Děkuju moc, děvčata :)

4 Miška Miška | 30. září 2015 v 16:54 | Reagovat

Bude ešte dakedy pokračovanie Všetko sa zmenilo? :)

5 domiiik-fanfiction domiiik-fanfiction | 12. října 2015 v 19:18 | Reagovat

[4]: Ráda bych řekla, že ano, ale lhala bych asi jak Tobě, tak sobě. Už týdny jsem nenapsala ani čárku a není to jen tím, že nemám na psaní čas, ale i ta chuť psát se vytratila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama