Všechno se změnilo - 5.kapitola

6. března 2015 v 21:14 |  Všechno se změnilo

Konečně přicházím s další kapitolou. Opět mi to trvalo věčnost, ale pevně doufám, že to s další částí půjde rychleji. Doufám, že se Vám bude nová část líbit, připravuje totiž půdu pro postavu, která se v povídce objeví v příští kapitole a řádné zamíchá s kartami :)
Pokud umíte někdo španělsky, tak budu ráda, když mi řeknete, pokud mám španělštinu v textu špatně. Španělsky umím leda pár frází a na překlad jsem, přiznávám, použila google *stydí se.*

Příjemné čtení.


Ačkoli si Quinn s Beth volala několikrát týdně přes Skype a její dcera v posledních několika dnech nemluvila o ničem jiném, než že za ní její teta přijede na návštěvu, tak byla Quinn po cestě z Bushwicku nervózní. Měla stažený žaludek a Puck, který za jiných okolností překypoval sebevědomím, nevypadal o moc lépe. Nevědomky si okusoval nehty a prsty druhé ruky si ve stálém rytmu poklepával na stehno, až ho Quinn musela chytit za zápěstí, jelikož z toho byla rozhozená ještě víc. V té chvíli by dala cokoli za to, kdyby Santana i tentokrát jela s ní.

Santana si mohla vzít volno z práce, aby Pucka s Quinn doprovodila, ale dobře si uvědomovala, že potřebují být se svou dcerou sami. Netušila, nakolik si Beth pamatovala Pucka, ale Quinn už znala a Santana si byla jistá, že dnes by jí jako psychické podpory zapotřebí nebylo. A navíc věděla, že bude mít Quinn pro sebe celou noc, jelikož u nich tentokrát malá nepřespávala.

"Přestaň s tím," napomenula Quinn Noaha, když začal znovu poklepávat prsty na koleno.

Puck jí věnoval omluvný pohled a následně sevřel dlaň v pěst, aby odolal dalšímu pokušení.

"Co když si mě už nebude pamatovat?" řekl nakonec, poněvadž se se svou největší obavou potřeboval s někým podělit a měl jistotu, že Quinn ho odsuzovat nebude.

"Shelby říkala, že si tě pamatuje, jen neví, že jsi její táta."

"Já jsem takovej vůl," povzdychl si Puck a smutně se na Quinn usmál. "Byl jsem tak uraženej, že mě Shelby nechtěla a pak vzala prcka a odstěhovala se s ní do New Yorku, aniž by se nás zeptala, že jsem s ní přerušil veškerej kontakt."

"Oba jsme byli hloupí. Ale teď máme druhou šanci." Quinn se na Pucka povzbudivě usmála a ten jí úsměv nejistě oplatil.

"Co když to nějak podělám?"

"Nepoděláš," ujistila ho Quinn a chytila Pucka za ruku. Ten vděčně stiskl její dlaň ve své.

Oba v tu chvíli mysleli na svou dceru a na dobu, kdy se jí vzdali. Přemýšleli nad tím, jestli by zůstali spolu, kdyby si ji nechali a jestli by láska k Beth byla dostatečně silná na to, aby se stali v šestnácti letech dospělými a společně zvládli všechny nástrahy života. Milovali se, oba věřili, že toho druhého v té době milovali, ale ani jeden si nebyl dostatečně jistý, jestli by to stačilo.

"Nevím, co bych bez tebe dělal, Quinn," řekl jí Puck.

Quinn se podívala na jejich spojené dlaně a poté se na Pucka usmála. "Pravděpodobně bys něco podělal."

Když vystoupili z metra, oba si uvědomili, že kdyby si Beth nechali, možná by teď mezi sebou neměli takový dobrý vztah. Už mezi nimi nebyla láska, ne v tom slova smyslu jako v šestnáci, teď pro sebe ale byli možná ještě důležitějšími.

**

Den strávený s Beth utekl mnohem rychleji, než by oba chtěli. Holčička se Quinn ihned po příchodu vrhla do náruče, a přestože jí chvíli trvalo, než přilnula k Puckovi, na konci jejich návštěvy se nechtěla ani od jednoho odtrhnout, brečela a uklidnila se až poté co jí oba slíbili, že znovu brzy přijedou.

Do oběda zůstali u Shelby, kde si hráli s Beth s panenkami. Puck musel zadržovat slzy, když zjistil, že s ním měla malá u postele zarámovanou fotku. Musela ji vyfotit Shelby ještě v Limě. Puck poznal jejich starý gauč a Beth byla na fotce ještě malinká. Když tu fotku viděl, o to víc litoval, jaký byl hlupák, že se ze života svého dítěte vytratil. Hned vedle stála zarámovaná fotka s Quinn. Stačilo jim si vyměnit jediný pohled, aby věděli, jak moc byli Shelby vděční za tu šanci, kterou jim dala. A oba si byli jistí, že tentokrát už se jí nevzdají.

Po obědě Shelby uložila Beth na dvě hodiny do postele. Quinn se bála, že je bude Shelby vyslýchat, zatímco bude jejich dcera spát, celé dvě hodiny však strávili povídáním o Yaleu, Puckových plánech do budoucna a domlouváním, kdy by mohli přijet příště.

"Kdybyste se přestěhovali do New Yorku, všechno by bylo mnohem jednodušší, nemyslíte?" řekla Shelby jen tak mimo řečí.

Lhali by, kdyby tvrdili, že o tom nepřemýšleli. A Quinn do New Yorku netáhla jen její dcera.

Zbytek odpoledne strávili na dětském hřišti. Quinn neustále běhala za Beth a nasazovala jí klobouček, aby nedostala úpal, na pískovišti stavěli bábovičky a Puck s Beth závodili, kdo dřív doběhne ke stánku se zmrzlinou, kde malá jako odměnu za své vítězství dostala svou oblíbenou šmoulí zmrzlinu.

Večer poté co dovedli Beth zpátky domů a rozloučili se s ní, byli oba naprosto vyčerpaní. Obdivovali Shelby za to, že se o tu malou ďáblici starala každý den, přesto se už nemohli dočkat, až svou dceru uvidí znovu.

**

"Tak jak jste si to užili?" zeptala se jich Rachel hned mezi dveřmi.

"Máme to nejlepší dítě na světě," odpověděl Puck se širokým úsměvem na rtech a následně začal Rachel vyprávět, co všechno přes den dělali.

Quinn se šla mezitím převléct. Doufala, že by už Santana mohla být zpátky z práce, ale pokoj byl prázdný a kromě Rachel v bytě nikdo jiný nebyl.

"Mimochodem, Santana s Kurtem by tu měli být každou chvíli. I když myslím, že Kurt se tu moc nezdrží," oznámila Rachel, jakmile se Quinn vrátila do kuchyně, jako kdyby jí četla myšlenky.

"Kdo mi zítra udělá palačinky k snídani?" zabrblal Puck nespokojeně a následně zamručel něco na způsob, že si Britové znovu zabírají něco, co jim nepatří a že je načase znovu demonstrativně vysypat čaj do moře.

"Neměl jsi je včera před obědem?" zeptala se Quinn a Puck se na ni podíval, jako kdyby nedokázala pochopit něco naprosto primitivního.

"Jsou to Kurtovy palačinky, Quinn!" řekl skoro uraženě. Quinn s Rachel si jen vyměnily nechápavý pohled a pak se pustily do přípravy večeře.

Netrvalo dlouho, než se Kurt se Santanou vrátili ze směny v jídelně. Kurt se v bytě opravdu jen otočil, protože měl plány s Adamem a dalšími členy Adam's Apples. Jen se rychle převlékl, trvalo mu to ani ne deset minut, takže musel mít outfit už dávno vybraný, jinak by to trvalo aspoň půl hodiny, přes rameno si hodil tašku s věcmi na přespání a zamířil ke dveřím. Mezi nimi Puckovi ještě slíbil, že ráno skutečně dorazí a ty palačinky mu udělá, podle Noahova nešťastného výrazu však bylo snadno poznat, že Kurtovi nevěřil.

"Jak bylo v práci?" zeptala se Quinn Santany, poté co se posadila ke stolu.

Santana protočila oči a mávla kolem sebe rukou. "Jak asi, nuda jako vždycky. Co Beth? To je určitě mnohem zajímavější."

"Bude z ní baletka," řekl Puck místo Quinn a Santana se na něj nechápavě podívala.

"Prohlásila, že chce být baletkou," vysvětlila Quinn, jelikož Puck se pustil do jídla a měl plnou puse rýže. "Shelby říkala, že ještě minulý týden chtěla zpívat na 'Blodweji,' jako to má v plánu její 'ségla Lejčl.'"

"Ách, to vážně řekla? Já věděla, že mě má ze všech nejradši!"

"Taky si ale asi myslí, že potřebuješ ostříhat," řekla Quinn pobaveně. "Pamatuješ na tu panenku, kterou po tobě pojmenovala?" zeptala se.

Rachel nadšeně přikývla a Quinn mrkla na Santanu, než pokračovala.

"Ostříhala jí na ježka a pak jí zbytek vlasů obarvila fialovou fixou," řekla Quinn.

"No to snad ne!" vydechla Rachel.

"No, potřebovala bys změnu, Berryová. Fialová by třeba mohla být tou správnou volbou," rozesmála se Santana, která si
nemohla odpustit rýpnutí. "To dítě se mi líbí. Odmalička chce být slavná, umí si dupnout, je hezká po mamince, ta se v životě neztratí."

"Snad hezká po tatínkovi, ne?" prohlásil Puck s plnou pusou.

"To bys jí teda přál hezký věci," zašklebila se Santana a vzápětí musela se smíchem uhýbat, protože po ní Puck hodil lžičku. "Za pravdu se člověk nejvíc zlobí, Puckermane!"

"Hej! Nebuď na mě zlá. Quinn, řekni jí něco!"

"Já? Proč já?" podivila se Quinn.

"No já nejsem ten, kdo s ní spí," řekl Puck nevinně a pokrčil rameny, než si strčil do pusy další sousto.

U stolu se na několik vteřin rozprostřelo ticho. Rachel vyjeveně koukala ze Santany na Quinn, Puck spokojeně žvýkal a Quinn byla rudá až na zadku. Jen Santana vypadala, že s ní jeho prohlášení ani nehnulo.

"Ta závist z tebe úplně čiší."

"To nepopírám," zahuhlal Puck. "Se na vás podívej," mávl vidličkou a rozsypal na stůl několik rýžových zrníček.

"Počkat, počkat. Cože?" vyjekla nakonec Rachel a Santana ji soucitně poplácala na paži.

"To bys nepochopila, to je rozhovor pro dospělý."

Rachel se nafoukla, ale k úlevě Quinn začala mluvit o NYADĚ a konkurzu na Funny Girl. Pro jednou byla vděčná, že musela Rachel vždy strhnout pozornost na sebe. Kolem práce a školy se pak rozhovor točil několik minut, než se téma vrátilo zpátky k Beth, u které vydrželi další hodinu, dokud Quinn nezazvonil telefon.

Několik vteřin jen překvapeně zírala na display. Místnostní se rozléhalo My Life Would Suck Without You od Kelly Clarkson a volající byl velmi vytrvalý, protože se Quinn probrala, až když začal hrát refrén. Telefon nejistě popadla do ruky, hovor přijala a zamířila k požárnímu schodišti.

"Tati?" řekla překvapeně do telefonu.

"Ahoj Lucy," ozval se z telefonu hlas jejího otce a Quinn sebou při zvuku svého prvního jméno mírně škubla.

"Proč mi voláš?" zeptala se nejistě.

S otcem spolu nemluvili už dva roky, od doby, co se náhodou potkali v supermarketu. Jinak spolu takřka vůbec nekomunikovali. Quinn mu každý rok poslala smsku s přáním k narozeninám a Vánocům, od otce zpět ale nikdy neslyšela a po čase se smířila s tím, že o ni nemá zájem. Nebo si to alespoň namlouvala, protože když ji přijali na Yale, jako první jí hlavou prolétlo, že alespoň tentokrát by na ni mohl být otec pyšný. I to ji vyburcovala k tomu, aby znovu navázala kontakt s Beth. Chtěla, aby její dcera věděla, jak moc ji Quinn miluje, i když se jí po porodu vzdala.

Na druhé straně telefonu se na okamžik rozlehlo ticho. "Už jsme spolu dlouho nemluvili," řekl Russel Fabray nakonec.

"To máš pravdu."

Quinn se posadila na požární schodiště, pohled upřela směrem k rušné ulici a telefon pevně sevřela ve zpocené dlani.

"Přemýšlel jsem, že bys mohla příští pátek přijít na večeři. Budeš ještě v Limě, ne?"

Neměla nejmenší tušení, od koho věděl, že se bude do New Havenu vracet až v neděli, ale vlastně jí to ani moc nepřekvapilo. Jejího otce znala polovina Limy, takže se k němu nakonec vždy všechno doneslo.

Na okamžik přemýšlela, že by mu zalhala a řekla, že nebude doma. Nebo se vymluvila, že už má jiné plány. Ale ať snažila, jak se snažila, pořád v sobě měla skrytou touhu po otcovské lásce. Stále mu chtěla dokázat, že je dobrou dcerou, ačkoli on jí nebyl dobrým otcem.

"Na večeři?" zeptala se. "Odkdy umíš vařit?"

"Samozřejmě, že nebudu vařit já," ohradil se Russel, jako kdyby bylo něco takového pod jeho úroveň. "Večeři připraví Louis."

Jeho nová přítelkyně. Quinn se doslechla od matky, ke které ta zpráva dokolovala přes limské drbny, že si její otec před několika měsíci někoho našel.

"Chtěla by tě poznat, Lucy. Koneckonců, jsi moje dcera," pokračoval Russel.

Chtěla by tě poznat.

Nepadlo ani slovo o tom, že by ji chtěl vidět její otec, protože se mu po Quinn stýskalo. Zavolal ji, neboť to chtěla jeho partnerka.

U srdce pocítila bodavou bolest a na moment pevně sevřela víčka, poněvadž hrozilo, že se rozpláče.

"Tak, co myslíš? Můžeme tě v pátek v sedm čekat?"

Nejradši by ho poslala do háje a zeptala se ho, co si o sobě vůbec myslí.

"Tak dobře," souhlasila však místo toho potichu, ačkoli si byla naprosto jistá, že to byl špatný nápad.

"Výborně, v pátek tě tedy budeme čekat. Adresu ti pošlu smskou. Ne, že přijdeš pozdě, víš, jak jsem to nesnášel, když jsem na tebe a tvoji matku musel všude čekat."

"Neboj, přijdu včas."

Čekala, že s ní otec rozloučí, Russel místo toho ale prostě zavěsil. Nestála mu ani za to, aby jí řekl ahoj.

Quinn si položila telefon do klína a podívala se na fotku Beth, kterou měla na pozadí. V duchu si slíbila, že nikdy nedopustí, aby si její dcera nepřipadala dost dobrá, jako se cítila ona, kdykoli hovořila se svým otcem.

"Jsi v pohodě, Q?"

Při zvuku Santanina hlasu sebou trhla, až jí málem spadl telefon na zem. Na tváři vykouzlila smutný úsměv a přikývla, Santanu to však nepřesvědčilo. Místo toho prolezla oknem ven a sedla si na schody vedle Quinn.

"Víš, že mně můžeš povědět pravdu. Přede mnou nemusíš být silná."

"Já vím," řekla Quinn a položila Santaně hlavu na rameno, "ale nevím, jestli o tom chci mluvit."

Čekala, že se s ní Santana začne hádat a pokusí se z ní vymámit podrobnosti rozhovoru s otcem za každou cenu. Santana ji ale překvapila. Jako takřka pokaždé za posledních několik měsíců.

"Jak myslíš. Ale když budeš chtít, tak mi to můžeš říct, dobře?"

"Dobře," řekla Quinn a na tváři se jí objevil náznak úsměvu.

Na schodišti seděly, dokud nezapadlo slunce. Tiše pozorovaly obyvatele New Yorku, kteří vypadali, že neustále někam spěchali a nikomu kolem sebe nevěnovali žádnou pozornost. Z jednoho z vedlejších bloků se ozvalo houkání sanitky a dvě patra pod nimi se hádal nějaký pár ve španělštině a podle Santanina tichého smíchu Quinn usoudila, že stála hádka za to.

"Co na něj křičela?" zeptala se, když se Santana znovu začala smát a zvědavost jí už nedala.

"Rosalia právě Juanovi oznámila, že by se dokázala i propiskou uspokojit líp, než jí dokáže uspokojit on. A že ta propiska a jeho penis mají skoro stejnou velikost."

Quinn se hlasitě rozesmála a zvedla hlavu. "To neřekla!"

"Mám na ní křiknout, aby ti to potvrdila?"

"Ježíš, to ne." Quinn rychle zavrtěla hlavou, protože věděla, že by toho Santana byla schopná.

"A právě mu řekla, že si s jejím zadkem kdykoli může najít někoho lepšího než je on. S čímž naprosto souhlasím," pověděla Santana a vzápětí se znovu hlasitě rozesmála. "Gracias Rosalia. Su culo es muy sexy!" křikla a Rosalia zakřičela zpět něco ve španělštině, načež se mezi ní a Juanem strhla ještě hlasitější hádka.

"Co jsi jí řekla?"

"Že je její zadek vážně sexy. A že děkuju, protože evidentně 'I ta pěkná lesba seshora by dokázala její zadek ocenit víc než to líné prase, co se věčně válí na gauči'," parafrázovala Santana slova Španělky a Quinn s úsměvem zavrtěla hlavou.

"Koukám, že se v New Yorku nenudíte."

"V New Yorku? Nikdy," řekla Santana s úsměvem. "Stav se častěji a já ti ukážu, jak super může New York být."

"Možná tě vezmu za slovo," odpověděla Quinn hravě, ale vzápětí zvážněla a pohled na chvíli znovu stočila k ulici, na které pod světly lamp stále probíhal rušný život.

New York za tmy byl nádherný. Všude kolem svítily miliony světel a Quinn si neuměla představit, že by i Paříž mohla být kouzelnější.

"Táta mě pozval na večeři," řekla potichu.

"Cože?!"

"Jeho přítelkyně mě chce poznat," vysvětlila.

"Jak dlouho jste spolu nemluvili? Neříkala jsi, že jste se naposledy viděli někdy-,"

"Dva roky. Už to budou dva roky."

"Kretén! A to si ti dovolí z ničeho nic takhle zavolat? Měla jsi ho poslat do prdele."

Quinn zavrtěla hlavou. "Je to pořád můj táta."

Santana se na ní podívala se starostí v očích a jemně stiskla Quinninu dlaň ve své. "To ale neznamená, že s tebou může takhle zacházet."

"Třeba to měla být výmluva. Třeba se mi chce omluvit osobně a chce mě vidět, jen nevěděl, jak mi to říct, tak se vymluvil na tu ženskou."

Santana na ni koukala, jako kdyby jí bylo Quinn líto. Vypadala, že chce něco povědět, ale nakonec se kousla do rtu a přikývla.

"Třeba jo."

Věděla, že to Santana řekla jen proto, že to Quinn chtěla slyšet a ona jí nechtěla kazit naděje, přesto se tomu rozhodla věřit. V srdci stále toužila po tom, aby ji otec měl rád, ač se snažila předstírat sebevíc, že to tak nebylo.

Ještě chvíli seděly venku, než za nimi přišla Rachel a donutila je vrátit se dovnitř. Puck jí evidentně poslední hodinu nutil koukat na fotky Beth a ačkoli ji Rachel měla ráda, mohla ji vidět naživo skoro kdykoli se jí zachtělo. Nepotřebovala sedět věčnost nad nekvalitními fotkami z mobilu.

Dlouho do noci si všichni povídali v obývacím pokoji. Seděli namačkaní na gauči a vzpomínali na střední, bavili se o svých kamarádech a o tom, jak jim ostatní chybí, ale všichni čtyři se shodli na tom, že by se na střední vrátit nechtěli. Protože s nimi byla Rachel, než šli spát, došlo i na tesknou píseň o lásce a přátelství, když však Quinn usínala u Santany v náruči, na tváři jí pohrával úsměv a ze setkání s otcem už neměla takový strach jako před několika hodinami.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andílek Andílek | Web | 7. března 2015 v 9:03 | Reagovat

Beth je úplně rozkošná :). Puck nervózní ze setkání mě dostal, i když se mu nedivím, taky bych byla nervózní.
"Kdo mi zítra udělá palačinky k snídani?" Vůbec jsem se tu nesmála. Vůbec. :D :D. Historka s panenkou taky bomba :D :D.
No s tátou Quinn to bude ještě zajímavý.
Moc pěkná kapitola a těším se na pokračování

2 terka terka | 7. března 2015 v 23:06 | Reagovat

Puck a Quinn a Beth... krása :3 Ty palačinky mě taky dostaly :DDD
Ke Quinninýmu tátovi se radši ani vyjadřovat nebudu...kdyby to bylo náhodou opravdové otcovské pěkné gesto. Jestli ne, tak tu na něj bude slohovka příště :D
A Quinn a Santana...úžasné!!! :*
Těším se na další kapitolku!

3 Domík Domík | 8. března 2015 v 10:58 | Reagovat

Díky moc, děvčata! Jsem ráda, že se Vám kapitola líbila :)

4 Terka Terka | 13. března 2015 v 22:31 | Reagovat

Nádhera,prostě nádhera. Strašně se těším na další kapitolu :)

5 Domík Domík | 17. března 2015 v 19:18 | Reagovat

[4]: Děkuju moc! Další kapitolu teď píšu, tak snad mi to tentokrát nebude trvat tak dlouho :)

6 Karin Karin | 18. prosince 2016 v 12:14 | Reagovat

Otec je kretén jestli to děla jen kvůli přítelkyní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama