na Blog.cz

Už dlouho mám v hlavě nápady na čtyři kapitolové povídky na čtyři různé páry (Quinntana, Kurtbastian, Sebklaine a Klaine), ale stále se nemůžu dokopat k žádnému pořádnému psaní, a tak mě napadlo, že pokud byste chtěli, tak mi v komentářích dejte návrh na nějakou kratší povídku a pokud se mi bude Váš nápad líbit, ráda ho sepíšu. Potřebuju se vrátit do té správné psací nálady, a tak ocením každý návrh, ačkoli nemůžu slíbit, že napíšu všechno, co mi navrhnete a nebo že to bude napsané tak, jak byste si přáli.

V komentářích mi prosím napište pár/postavy, o kterých byste chtěli, abych povídku napsala a alespoň nějaký kratší popis, o čem by povídka měla být a já se pokusím příběh napsat :)

Domík

V Glee jsme nikdy za celých pět sérií neměli jedinou scénu mezi Rachel a Carole, tak jsem se rozhodla to napravit. Povídka má jen něco málo přes 1200 slov, je psaná z pohledu Carole a je dost smutná, přesto však doufám, že se Vám bude líbit :)

Zdravím!

Už je to celkem dlouho, co jsem dopsala Nikdy jsme neměli šanci a od té doby je na blogu pusto prázdno. Měla jsem v plánu vrátit se ke své autorské povídce Za ostnatými dráty, ale z nějakého důvodu je pro mě moc těžké se k příběhu vrátit a pokračovat v něm dál, protože pro mě ztratil svoje kouzlo. Neuběhl den, kdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak přesně budou vypadat jednotlivé scény, příběh jsem měla vymyšlený od začátku až do konce, ale pak přišly státnice a několik měsíců jsem nemohla psát a kouzlo příběhu se prostě nějak vytratilo. Zkoušela jsem se dostat do psaní ZOD zpátky, ale prostě to nešlo. Odložila jsem kvůli tomu psaní všeho jiného, ale nakonec jsem došla k závěru, že se do psaní prostě nejde nutit.

Mám spoustu nápadů na další Glee povídky, ale nejsem si jistá, kdy by se tu nějaká mohla objevit. Dnes jsem se ráno probudila a nevím proč, ale uvědomila jsem si, že jsme v Glee nikdy neměli společnou scénu mezi Rachel a Carole a najednou jsem měla velkou potřeba nějakou napsat. Kratičkou povídku najdete výše, kdy by se tu však mohl objevit jiný příběh, to netuším, jelikož mám teď co se týše psaní nějakou krizi. Nápadů je spoustá, ale dostat slova na papír se zdá býti skoro nemožné.

Doufám, že se mnou vydržíte, než tohle období pomine.

Domík