I'm Here For You 15.kapitola - Epilog

23. ledna 2012 v 23:56 | Domík |  I'm Here For You


15. KAPITOLA
Blaine s Kurtem leželi v Blainově pokoji a koukali na film. Drželi se za ruce, občas si vyměnili polibek, ale nic víc. I když by oba chtěli, věděli, že mají všechen čas na světě a že nemusí nic uspěchat. Kurt se nechal Blainem laskat ve vlasech a prakticky celý film se smáli.
"Zbožňuju animované pohádky."
"Já taky," přikývl Kurt. "Hlavně Shreka, oslík je můj hrdina," zasmál se a přitulil se k Blainovi blíž.
"Já mám radši kocoura, má podobný pohled jak ty. Tobě bych taky odpusil všechno na světě, když by ses na mě podíval těma svýma očima," políbil Blaine Kurta do vlasů a oba se začali u následující scény smát. Když film skončil, ještě chvíli zůstali ležet na posteli a koukali si do očí. Kurta Blainovy oči fascinovaly. Mohl se do nich dívat pořád, připadal si jak pod vlivem kouzla.
"Kurte? Pozítří jedu na otočku domů, nechtěl bys jet se mnou? Mluvil jsem včera s mamkou a ráda by tě poznala."
"Jak bych mohl říct ne, když ty jsi byl tak statečný a přežil návštěvu u nás?" usmál se Kurt a Blaina políbil.
"Vaši jsou fajn. I Finn. Na to moc odvahy potřeba nebylo," usmál se Blaine.
"Tím chceš říct, že tvoje mamka je nějaká semetrika a že bych se měl bát?" zasmál se Kurt.
"Hej! To fakt ne," zatvářil se Blaine uraženě, ale dlouho to nevydržel a začal se smát.
"Máma je fajn. Jen táta se pořád s celou tou můj-syn-je-gay věcí nesmířil. Ale ten je zase na služební cestě," usmál se Blaine a posadil se.
"Takže pozítří, říkáš?" ujistil se Kurt a Blaine přikývl.
"Dobře, jenom budu muset zrušit skype s Mercedes."
"Och, jestli už máš plány, tak to můžeme přeložit na jindy," odpověděl zklamaně Blaine, ale snažil se to na sobě nedát znát.
"Lásko, s Mercedes si můžu zavolat vždycky, neodmítnu tě přeci kvůli něčemu, co můžu přeložit na další den," usmál se Kurt, který ležel hlavou Blainovi na klíně.
"A nebude se zlobit?"
"Jsem si jistý, že to pochopí," usmál se Kurt a Blaine ho prostě musel políbit.

"Jaktože ty dvě hrdličky nejsou na večeři?" zeptal se Wes a rozhlídnul se po jídelně.
"Nejspíš mají na práci jiný věci," zašklebil se David a Billy odložil vidličku.
"Děkuju pěkně, právě mě přešla chuť," zamračil se na Davida a toužebně koukal na výbornou večeři, kterou už ale neměl sílu pozřít.
"Hej! Já jsem nemyslel žádný prasárny," začal se hájit Dave, ale všichni u stolu mu dali jasně najevo, že mu nevěří ani noc mezi očima.
"Ale fakt! Ti dva spolu stejně do svatby spát nebudou, to by zkazilo ten jejich dokonalý romantický přeslazený vztah," zasmál se Dave.
"Nebuď naivní, Dave," poklepal si na čelo a Wes a otočil se směrem k ložnicím.
"Další sázka?" ozval se se smichem Billy.
"Jo!" odpověděli Wes s Davidem unisono a všichni u stolu se začali smát.
"Dělal jsem si srandu. Ale tak když už jste to odsouhlasili... Kolik vsázíte? Co tentokrát trochu zvednou sázky? Řekněme tak na 50 babek?"
"Neni to trochu perverzní?" zasmál se jeden z kluků u stolu, ale vzápětí vyndal z kapsy peněženku a prohlásil, že první sex typuje na 4 měsíce. Během 5 minut se k sázce přidala celá jídelna a Wes všechny sázející a jejich sázky poctivě zapisoval do sešitu na matiku.
"Co to tady máte za sezení?" zeptal se zvědavě Kurt, když ruku v ruce přišli s Blainem do jídelny.
"Nic," prohlásilo sborově několik kluků. Blaine pustil Kurta a šel ke stolu, odkud Wes rychle uklízel sešit, který mu Blaine ale vytrhl, než ho stačil dát do tašky. Sešit prolistoval a když narazil na stránku s nadpisem 'Klaine - první sex,' tak se zarazil.
"Co to má znamenat?" zamračil se a Kurt, který k němu došel a přečetl si to Blainovi přes rameno, načež zrudl jako rajče.
"Vy se na nás znovu vsázíte?" hodil Blaine naštvaně sešit po Wesovi, který se snažil tvářit jako andílek, ale nepomohlo mu to.
"A o 50 dolarů?" podivil se Kurt.
"Aspoň vidíte, jak nám na vás záleží, když do vás vložíme 50 babek," kýval hlavou Billy a Blaine ho okamžitě spražil pohledem.
"Rozejdou se dřív, než dojde na sex, to ti přijde jako že vám na nás záleží?" naštvaně se na něho díval Blaine a schválně vybral jedinou sázku, která typovala, že na sex nedojde, protože se rozejdou.
"Na mě nekoukej, já typoval tři měsíce," ohradil se Billy a Kurt na něho jen zíral s otevřenou pusou.
"Málo? Moc?" díval se na něho zmateně Billy a Kurt jen naprázdno otvíral a zavíral pusu.
"Tím chce naznačit, že jste naprostý idioti," prohlásil Blaine, čapl Kurta za ruku a táhnul ho k výdejní okénku s jídlem.
"A jen tak mimochodem, jsme spolu 6 týdnů a nespali jsme spolu, takže někteří zamávejte 50 dolarům," usmál se na Blaine a přede všemi Kurta provokativně políbil.

16. KAPITOLA
Blaine držel Kurta za ruku a povzbudivě se na něho usmál, než zazvonil na dveře. Kurt byl příšerně nervózní a měl strach, že ve chvíli, kdy se dveře otevřou, tak se pozvrací. Celé dopoledne ve škole byl myšlenkama úplně jinde a vymýšlel všechny možné hororové scénáře, které by mohly nastat. Ten, že se matce Blaina nebude líbit, byl jeden z těch nejmíň děsivých. Když se dveře otevřely, stála za nimi černovlasá kudrnatá žena a Kurtovi ihned došlo, že je to Blainova matka.
"Ahoj mami," usmál se Blaine.
"Dobrý den," pozdravil nervózní Kurt a sledoval usmívající se ženu.
"Ahoj kluci, pojďte dál. Blaine, to nemáš klíče nebo co?"
"Zapomněl jsem si je ve škole," zavrtěl Blaine omluvně hlavou.
"To nevadí, tak pojďte dál, nestůjte venku. Vezmi Kurtovi bundu a pojďte do obýváku, upekla jsem dort," usmála se paní Andersonová a šla se posadit do obýváku, kde čekala, až ze sebe Blaine s Kurtem sundají bundy.
"Nechci tě strašit, ale moje matka pekla jen dvakrát. Poprvé na moje desáté narozeniny a podruhé, když mi ubřela babička. Ani jednou se to nedalo jíst, takže se předem omlouvám," zašeptal Blaine Kurtovi a než se ruku v ruce vydali do obýváku, ještě ho krátce políbil.
"Tak jaká byla cesta kluci? Nebylo moc lidí v autobuse? A Kurte, dáš si něco k pití? Čaj, kávu, vodu, džus, cokoli? Jen si řekni," usmála se na něho.
"Čaj, děkuju," usmál se Kurt nervózně.
"Mně kdyžtak taky, dík mami," usmál se na ní Blaine a když si všiml, že Kurt pohledem sleduje jeho fotky z dětství vystavené na komodě, tak zčervenal.
"Nekoukej na to," zaúpěl a Kurt se musel zasmál.
"Byl jsi roztomilý dítě."
"A taky pěkně tlustý. Babička mi věčně cpala sladkosti, až jsem byl jak koule."
"Ale teď už vůbec nejsi," usmál se na něho Kurt.
"Potom co umřela, tak tu neměl kdo vařit a cpát mě jídlem. A taky jsem začal cvičit," zasmál se Blaine a díval se na dort na stole.
"Nechci svojí mamku podcěňovat, ale tohle vypadá moc dobře na to, aby to pekla ona," zasmál se.
"Hele, já všechno slyšim, zamračila se Blainova matka, která vešla dovnitř s tácem s čaji.
"Vždyť je to pravda," bránil se Blaine s úsměvem.
"Začala jsem chodit na kurzy vaření," pochlubila se Blainova máma a před každého postavila šálek s čajem.
"Takže Kurte, Blaine mi říkal, když vynechám to, že mi milionkrát řekl, jak jsi úžasný, že si k nim přestoupil kvůli šikaně, je to pravda?" Kurt pomalu přikývl.
"To mě mrzí. Blaina na staré školy taky šikanovali, jednou ho dokonce zavřeli ve školní jídelně do mrazáku. Chudák pak byl čtrtnáct dní nemocný, ale jak přestoupil na Dalton, tak se všechno zlepšilo, viď zlatíčko," usmála se.
"Dáte si ten dort? Určitě musíte mít hlad. K večeři budou špagety. Jíš doufám špagety, Kurte?" nenechala Blaina ani odpověděť a dívala se na Kurta.
"Jím. A dort si dám rád, děkuju," přikývl Kurt a Blaine se mu v duchu už předem omlouval, protože mu bylo jasné, že po návštěvě u nich skončí přinejmenším se žaludečními problémy. Když Blainova máma podala Kurtovi talířek s dortem, dívala se na něho a čekala, až ochutná, čehož si všiml, a tak to udělal. Blaine ho strašil, takže čekal nějakou pohromu, ale dort chutnal dobře. Nebyl to výtvor Carol, která by se mohla živit jako profesioální kuchařka, ale rozhodně mu to i tak chutnalo.
"Je to dobré," pochválil Kurt dort a paní Andersonová se radostně usmála.
"Díky, jsem ráda, že ti chutná. Blaine, dáš si taky viď? Udělej svý mámě radost a aspoň ochutnej," hodila po svém synovi psí oči a Kurta hned napadlo, že je Blaine celý po mámě. I oči měli stejně pěkné.
"Dobře mami," usmál se nakonec Blaine a nechal si nandat kus dortu, který byl mnohem větší než jen 'na ochutnání.' Zmučeně se na talíř s dortem podíval, ale nakonec se zhluboka nadechl a matčin výtvor ochutnal. Musel uznat, že kurzy vaření ji skutečně něco přinesly. To bylo po dlouhé době, co se nějaké jídlo od ní dalo jíst.
"Je to skvělý," usmál se na svou matku a pak na Kurta.
"Jak ti to jde na nové škole Kurte?" usmála se paní Andersonová.
"Je to těžší než to bylo na McKinley. Ale zvykám si. Zkoušky jsem udělal a známky byly celkem dobré, takže to asi nebude tak strašné," usmál se nejistě.
"Ale nedělej se, vždyť si skoro nejchytřejší od vás ze třídy," usmál se na něho Blaine a líbnul ho na tvář.
"Tak to jsem ráda, že ti to tam jde. A Blaine by ti určitě pomohl, když by si měl s něčím problémy."
"Už pomohl. Fyzika je moje noční můra. To vám Blaine jistě potvrdí. Málem ze mě vyletěl z kůže, když se mi to pokoušel vysvětlit," zavrtěl Kurt se smíchem hlavou.
"Však on je to taky trochu nervák po tatínkovi," zasmála se paní Andersonová.

Když odešla Blainova matka do kuchyně udělat večeři, rozhodl se Blaine ukázat Kurtovi svůj pokoj, ze kterého byl Kurt unešen. Všechno v něm bylo přesně podle Kurtových představ. I barvy polštárů a přehozu na posteli, která přímo lákala, aby se do ní člověk zavrtal a usnul. Na chvíli zalitoval, že tu s Blainem nezůstanou přes noc, ale ještě večer pojedou zpátky do školy. Když sešli s Blainem dolu na večeři, tak je úsměv přešel hned mezi dveřmi. Omáčka na špagety byla připálená a v kuchyni byl smrad. Blaine jen zavrtěl hlavou a otevřel okno.
"Promiň zlatíčko, omlouvám se Kurte, zkazila jsem celý večer," seděla Blainova matka nešťastně u stolu a vypadala, že se brzy rozpláče.
"To přece nevadí, můžeme se navečeřet ve škole," navrhl Kurt.
"To v žádném případě. Nenechám vás odjet hladové. Pořád můžu v troubě ohřát pizuu. Máme tady šunkovou, sýrovou a s kuřecém masem. Pizuu máte určitě oba rádi. Blaine ji zbožňuje."
"Pizza zní fajn," usmál se Kurt a Blaine mu vděčně stiskl ruku. S jeho matkou to holt nebylo vůbec jednoduché, ale pizzu už naštěstí nepřipálila a dokonce si na ní pochutnali a skvěle si popovídali. Paní Andersonová si Kurta ihned oblíbila. Byl to slušně vychovaný chlapec a navíc byl strašně roztomilý. Úplně chápala, proč se do něho její syn zamiloval. Když se Kurt s Blainem loučili, museli slíbit, že Blaine zase brzo přijede i s Kurtem a tentokrát že zůstanou přes noc.
"Omlouvám se," usmál se Blaine na Kurta, když jeli autobusem zpátky na Dalton.
"Za co? Tvoje máma je super. Sice vařit moc neumí, ale nemůže umět všechno," oplatil mi úsměv Kurt.
"Já si tě opravdu vůbec nezasloužim," zašeptal Blaine Kurtovi do ucha a oba se rozesmáli.

17. KAPITOLA
Kurt s Blainem stáli každý na jedné straně místnosti a usmívali se na sebe. Čekali, než začně hrát hudba a oni budou moci začít zpívat. Regionálky budou už zítra a oni stále ještě neměli vypilované všechny detaily. Když začala hrát hudba, Slavíci stáli nastoupení v naučené formaci a začali zpívat.

Here comes the sun, here comes the sun,
and I say it's all right

Blaine se usmál na Kurta, vykročil vstříc k němu a začal zpívat, přičemž Slavíci ho doprovázeli druhým hlasem. Po zazpívání prvních dvou vět se Blainovi naproti vydal Kurt a druhou polovinu sloky odzpívali společně.

Little darling, it's been a long cold lonely winter
Little darling, it feels like years since it's been here
Here comes the sun, here comes the sun
and I say it's all right

Oběma se zdálo, že od návštěvy u Blaina doma letěl čas jako voda. Ve škole toho neměli zrovna málo a do toho měli každý den zkoušku sboru, kdy pečlivě trénovali na blížící se Regionálky. Zoufalí Slavíci dokonce na Kurta zkusili, jeslti by nezjistil, jaké písně trénuje New Directions, to Kurt ale razantně odmítl s tím, že jim uškodil víc než dost už jen svým přestupem. Teď byl na řadě se zpěvem Kurt a stejně jako u předchozí sloky, druhou její část s Blainem zazpívali společně. A poté už zpívali společně s celým sborem.

Little darling, the smiles returning to the faces
Little darling, it seems like years since it's been here
Here comes the sun, here comes the sun
and I say it's all right

Here comes the sun, here comes the sun
and I say it's all right

Sun, sun, sun, here it comes
Sun, sun, sun, here it comes
Sun, sun, sun, here it comes
Sun, sun, sun, here it comes
Sun, sun, sun, here it comes

Kurt s Blainem stáli vedle sebe a celou píseň si hleděli do očí. Když začali zpívat poslední sloku, měl Kurt tendenci chytit Blaina za ruku, ale by mu jasné, že to by porota nebrala jako milostné gesto, ale jako promyšlený tah ve stylu 'Jéé, dva roztomilí gayové, tak to jim dáme hlas.' A i když teď to byla jenom zkouška, nechtěl dávat některým se sboru záminku k tomu, aby na něho a Blaina měli blbé řeči.

Blaine: Little darling, I feel that ice is slowly melting
Kurt: Little darling, it seems like years since it's been clear
Blaine + Kurt: Here comes the sun, here comes the sun,
and I say it's all right
Všichni: It's all right

Všichni: Here comes the sun, here comes the sun,
and I say it's all right

Když dozpívali, tak měli všichni radost. Píseň se jim povedla na jedničku přesně tak, jak zamýšleli a rozhodli se dát si na chvíli pauzu, než se vrhnou na další píseň, která byla znovu od Beatles.
"Zítra tam všem vytřeme zrak," poplácal Wes Kurta po zádech, jenže si nevšiml, že se zrovna napil kafe, takže mu zaskočilo a začal tam kašlat a dusit se. Blaine začal Kurta ihned starostlivě poplácávat po zádech, zatímco Wes se snažil se Kurtovi omluvit, ale nemohl se tomu přestat smát.
"Brácho, jestli nám zmrzačíš sólistu, tak tě upálíme jak čarodějnici," dloubl do něho David a sedl si na gauč, kde ti tři seděli.
"Je mi to jasné," oplatil mu Wes dloubanec a Kurt na chvíli uvažoval, že by byli ideální pár. Ale pak se usmál a zavrtěl hlavou. Byl rád, že ti dva byli na holky.
"Takže chlapci, zpátky do formace, odpčinku už bylo dost, jdeme zkusit druhou píseň a pak si dáme obě najednou," zaznělo místností o pár minut později a všichni se rychle zvedali, aby mohli odejít zkoušet a doufali, že i tahle píseň se jim povede tak, jak by chtěli, protože před Výběrovkama zkoušeli do desíti do večera a z představy, že by si to zopakovali, nebyl nadšený nikdo.

Can't buy me love, love
Can't buy me love

Všichni Slavíci společně prolomili ticho v místnosti a poté začala hrát hudba.

Všichni: I'll buy you a diamond ring, my friend, if it makes you feel alright
I'll get you anything, my friend, if it makes you feel alright
'Cause I don't care too
Much for money
Money can't buy me love

I'll give you all I've got to give, if you say you love me too
I may not have a lot to give, but what I got I'll give to you
I don't care too
Much for money
Money can't buy me love
Can't buy me love, everybody tells me so
Can't buy me love, no no no, no

Kurt: Say you don't need no diamond rings, and I'll be satisfied
Tell me that you want the kind of things, that money just can't buy
I don't care too
Much for money
Všichni: Money can't buy me love

Všichni slyšeli tuhle část v Kurtově podání už několikrát, ale Blaine byl znovu ohromen tím, jak moc tenhle styl hudby Kurtovi sedí a jak přirozené pro něho je to zpívat.

Všichni: Can't buy me love, everybody tells me so
Can't buy me love, no no no, no
Can't buy me love, love
Can't buy me love,
Oh

Když dozpívali, všimli si, že ve dveřích stojí ředitel, který jim začal pochvalně tleskat.
"Už se těším na zítra, chlapci, až jim ukážete, zač je toho loket," usmál se.
"To si piště," přikývl David.
"Národní kolo, těš se, Slavíci přicházejí," zakřičel Billy a ředitel s úsměvem odešel. I ostatní si začali myslet, že mají reálnou šanci na výhru a to i výhru na Výběrovkách brali jako obrovský úspěch. Navíc do národního kola se Slavíci ještě nikdy nedostali. Kdyby se jim to povedlo, byl by to pro ně historický úspěch. A všichni byli pyšní, že u toho zítra budou moci být.

18. KAPITOLA
Blaine seděl u okna a sledoval noční oblohu posetou hvězdami a svítící měsíc, který byl v úplňku, kvůli čemuž Blaine nemohl usnout. Z notebooku se mu potichu linuly milostné písně od Elvise Presleyho, s kterým si občas nějakou tu sloku zazpíval, když zrovna hrály jeho. Myšlenky se mu motaly kolem zítřka, přemýšlel, co by mohly zpívat konkurenční sbory a byl zvědavý, jak se Kurt popere s tím, že znovu bude zpívat jako konkurence svých kamarádů. Věděl, že to pro něhu nebude lehké a že když vyhrají, tak si bude vyčítat, že New Directions prohráli jen kvůli tomu, že je nechal ve štychu. Tajně doufal, že znovu nastane remíza, ale věděl, že u regionálek už to není možné, že může postoupit jen jeden sbor. Když si v hlavě přehrával text písní, které budou zpívat, ozvalo se zaťukání na dveře. Neměl nejmenší tušení, kdo to může být a chvíli si pohrával s myšlenkou, že by prostě neotevřel a dělal, že spí, nakonec byl ale rád, že to neudělal, protože za dveřmi stál Kurt.
"Můžu dál? Nemůžu usnout," zavrtěl zničeně hlavou.
"Samozřejmě, že se vůbec ptáš," usmál se na něho jeho přítel a pustil ho dovnitř. Kurt si sedl na postel, v ruce svíral plyšáka, kterého dostal od svých přátel z McKinley a Blainovi bylo jasné, že ten plyšák mu k usnutí zrovna nepomáhá. Ale vypadal s ním neskutečně roztomile. Blaine se posadil vedle Kurta a pevně ho obejmul.
"Když budeš chtít, můžeš tu přespat se mnou," usmál se na něho a Kurt s úlevou přikývl.
"Děkuju. U sebe bych prostě neusnul," zamumlal Kurt a Blaina políbil.
"Neděkuj, já jsem rád, že tu se mnou zůstaneš. Taky jsem nemohl usnout, ale u mě je problém jinde. Nemůžu usnout, když je úplněk, asi jsem nějaký prokletý nebo tak něco," zasmál se Blaine.
"A polibek by prokletí nezlomil?" usmál se na něho Kurt. Nemusel Blaina pobízet dvakrát. Začali se něžně líbat a Blaine si chtěl k sobě přitáhnout Kurta blíž, ale zapomněl na plyšáka usazeného Kurtovi na klíně, takže když se naklonil ke Kurtovi blíž, nos od plyšáka se mu zapíchl do břicha. Blaine se začal smát a s omluvným pohledem ho Kurtovi z klína sebral a posadil ho na zem k posteli.
"Tohle je lepší," potichu se usmál a pokračoval v polibcích, které přecházely z něžných na vášnivé. Kurt Blaina jednou rukou objímal kolem krku a druhou mu bloudil po zádech, brzy si našel cestu pod tričko, kterého se Blaine rychle zbavil. Začal Kurta líbat na ušní lalůček, přesunul se na krk a poté na klíční kost. Kurt slastně vzdychl a dál bloudil Blainovi po hrudi. Blaine se rychle zbavil i Kurtova vršku od pyžama, sedl si obkročmo přes Kurta a hladil ho po ramenou a zádech.
"Strašně moc tě miluju," zašeptal Blaine Kurtovi do ucha.
"Taky tě moc miluju," odpověděl mu Kurt mezi polibky a cítil Blainovo vzrušení. Věděl, že by ho teď klidně mohl zastavit, Blaine by to pochopil a nezlobil se, ale i když měl Kurt strach z té bolesti, tak Blaina strašně miloval a toužil tenhle další krok udělat. Kurt si lehl záda a Blaina stáhl s sebou, dál se líbali a bloudili po těle toho druhého, tiskli se na sebe, aby si byli co nejblíže a mohli cítit zrychlený tep srdce toho druhého. Ve chvíli kdy Blaine přejel Kurtovi po vyboulén rozkroku, neubránil se Kurt slastnému vzdychnutí a když mu vjel Blaine rukou pod pyžamo, tak měl pocit, že brzy vybuchne. Naprosto přestal vnímat svět kolem sebe. Byl tu jen on a Blaine. Když Blaine stáhl Kurtovi pyžamo a začal mu jazykem laskat intimní místa, Kurt zažíval rozkoš, o které se mu ani nesnilo a brzy dosáhl vyvrcholení.
"Líbilo?" zeptal se s úsměvem Blaine a pohladil Kurta po tváři.
"Děláš si srandu? Myslím, že jsem byl chvíli v nebi," zasmál se Kurt a svého přítele políbil. Chvíli se líbali a pak Kurt povalil svého přítele pod sebe a začal mu oplácet všechnu rozkoš. Zpočátku byl nervózní a nejistý, což ho ale brzy přešlo, zvlášť když viděl, že si to Blainovi líbí a užívá si to. Když Blaine došel k vyvrcholení, přitáhl si Kurta k sobě na hrudník a laskal ho ve vlasech.
"Bylo to úžasné," usmál se a políbil Kurta do vlasů. Chvíli tam jen leželi v objetí, po chvíli Kurt potichu promluvil.
"Myslím, že bych to chtěl zkusit," řekl nejistě a kreslil ukazováčkem srdíčka Blainovi po hrudníku.
"Zkusit co?" zeptal se se zmateně Blaine, ale vzápětí to pochopil.
"Och. A jsi si jistý? Nechci tě do ničeho tlačit. Už teď jsem nečekal, že to dojde tak daleko."
"Naprosto," usmál se Kurt a zaposlouchal se do rytmu Blainova srdce.
"Dobře," pohladil ho Blaine po vlasech a přitáhl si Kurtova ústa ke svým, aby jej zasypal hlubokými polibky. Ruce obou putovaly po celém těle. Blaine se snažil Kurta dovést k takovému vzrušení, aby byl co nejvíc uvolněný. Když do něj pomalu a opatrně vstoupil, Kurt si zkousl ret bolestí, která ho ale brzy přešla. Celou dobu, pokud si zrovna nevyměňovali polibky, se jeden druhému dívali do očí. Jejich těla brzy našla stejný rytmus a splynula v jedno. Ještě dlouho poté, co dosáhli orgasmu, leželi, drželi se v náručí a koukali si do očí. Až když se Kurt začal třást zimou, tak si vlezli pod peřinu, ale i tak se k sobě dál tiskli.
"Myslím, že teď už tuplem neusnu," usmál se Blaine a políbil Kurta na čelo.
"Já taky," usmál se Kurt, ale stačilo jen pár minut a oab společně oddychovali tomu druhému v náručí.

EPILOG
Když se Kurt druhý den ráno probudil, okamžitě se mu vybavila celá noc. Při vzpomínce na ní zčervenal, ale pak si uvědomil, že k tomu nemá žádný důvod. S Blainem dovršili jejich vztah a on byl rád, že o panictví přišel s nim, s klukem, kterého miluje víc než cokoli na světě. Už nebyl nervózní před regionálkami, pořád chtěl vyhrát, ale už to rozhodně nebyla priorita. Zlehka políbil spícího Blaina do vlasů, který se zavrtěl a po chvíli otevřel oči.
"Dobré ráno lásko," usmál se na Kurta a políbil ho.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nixerwil Nixerwil | Web | 25. února 2012 v 0:43 | Reagovat

tak tohle bylo -wow- :D jako, já slaďáky fakt můžu. Glee celkově miluji a líbí se mi, jak to píšeš ;)

Rozhodně v tom pokračuj, protože to stojí za to. Kurt je prostě slaďoušek a Blaine k němu... No dobrá, někdy mi k němu to chování nsedlo, ale v závěru -uhm- fakt dobrý ;) teď jdu spát, ale zase přijdu!

2 Domík Domík | Web | 25. února 2012 v 10:41 | Reagovat

Díky moc :) Tohle je vůbec moje druhá povídka ze světa Glee, takže to je místy ne moc propracované, ale jsem ráda, že se líbilo :)

3 LeNa LeNa | 22. srpna 2012 v 1:46 | Reagovat

Nevím proč, ale šíleně mě zajímá, kdo v této povídce regionálky vyhrál?? :)

4 Domík Domík | Web | 22. srpna 2012 v 14:07 | Reagovat

[3]: Nemohla jsem se rozhodnout, kdo by měl vyhrát, proto jsem povídku skončila už před nimi :D Takže vlastně sama nevím :D

5 Karin Karin | 10. prosince 2016 v 22:49 | Reagovat

Pěkně jsi to zakončila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama