10 Years Later: 7.kapitola - Artie

24. ledna 2012 v 0:50 | Domík |  10 Years Later



Artie seděl za přepážkou v bance a protože tam zrovna neměl žádného klienta, mohl si přečíst emaily a došlé vzkazy. Většinou to byly jen samé otravné spamy, ale měl tam email od Finna, se kterým byli domluvení, že se půjdou podívat na zápas fotbalistů z McKinley a který mu psal, že už jim Puck zajistil lístky. Už se těšil. Bydlel od Limy sice jen pár kilometrů, ale většinou tam jezdil jen za rodiči. A už dlouho si jen tak s nikým nevyrazil. Pokud nepočítal večeři v restauraci se svou manželkou a nebo návštěva kina s jejich dítětem.
Malé Lizzie byly tři roky. Artieho manželka Michelle byla stejně jako on na invalidním vozíku, na rozdíl od něho však na něm byla od tří let, kdy prodělala dětskou obrnu a ochrnula. Z tohoto důvodu nemohla otěhotnět, ale krátce po svatbě adoptovali roční Lizzie, jejíž rodiče se zabili při autonehodě. Už si neuměl život bez svojí rodiny představit.
Když se pročetl na konec emailu, tak se zarazil. Finn psal o srazu New Directions, že mu přišla pozvánka, Artie ale o ničem nevěděl. Je pravda, že jeho vztah s Tinou se po jejich rozchodu už nikdy nevrátil do té přátelské roviny, na které byli, než spolu začali chodit, ale myslel si, že jejich vztahy jsou v pohodě.
Rozhodl se, že až přijde domů, tak jí zavolá, i když z toho nebyl nijak nadšený, ale to že ho Tina s Mikem na sraz nepozvali, se ho dotklo. Zrovna když se chtěl vrátit ke smlouvě, kterou připravoval pro jednoho klienta, začal mu vibrovat telefon. Volal Mike.
"Abrams, prosím?"
"Čau chlape, tady Mike, vyskytl se menší problém. Ty ses přestěhoval?"
"Proč bych se měl stěhovat?" odpověděl nechápavě Artie.
"Dneska se nám vrátil dopis, že prý adresa je neplatná."
"Ach tak," dal si Artie dvě a dvě dohromady a v duchu si musel nafackovat, že si myslel, že by ho Tina s Mikem kvůli tak dávnýmu sporu z takové akce vynechali.
"Každopádně, pošli mi prosimtě na mail tu adresu znovu, asi jsme si ji špatně zapsali. Hej, Miku juniore, nech tatínka, když telefonuje," uslyšel Artie Mikův hlas v telefonu a musel se začít smát, když se malý Mike začal dožadovat strejdy k telefonu a Mike senior ho musel skoro násilím poslat pryč.
"Promiň. Nikdy se nepořizuj tři děti. Fakt ne, já se z nich zbláznim. Kde jsme to byli? Jo, už vim. Ten dopis ti pošleme znovu, ale přijde tak za dva až tři dny, takže bys měl jen týden na rozmyšlenou a to není zrovna moc. Takže, příští sobotu pořádáme s Tinou sraz. Bude se konat u Mercedes v restauraci, máme reservé od šesti. Dorazíš ne? Klidně vezmi i holky. I když malou byste mohli nechat u vašich. Nebo pokud nebudou moc, tak naši by další dítě uhlídat zvládli," zasmál se do telefonu.
"Uričtě, přijedeme rádi. Navíc mám jít v neděli s Finnem na zápas, takže o to bude ten víkend lepší."
"Výborně. Mám tě pozdravovat od Tiny. I Michelle."
"Díky, vyřídim jí to. A že taky zdravim," usmál se Artie.
"Že tě Artie taky zdraví," zakřičel Mike.
"Hele chlape, musim končit, přišel mi klient," zasmál se Artie, rozloučil se s Mikem a vrátil se zpátky k práci.

"Michelle, lásko, jsem doma," zakřičel Artie ode dveří.
"Lizzie, okamžitě si pojď uklidit ty hračky nebo ti je přejedu," zakřičel znovu. Z vedlejší místnosti se ozval smích a do dveří vběhla malá blondýnka.
"Promiň tati," omluvila se a rychle začala sbírat hračky.
"Jak bylo ve školce?"
"Nakreslila jsem vám s mamkou obrázek," oznámila malá pyšně.
"A moc pěkný," ozval se hlas z vedlejší místnosti.
"Tak to mi ho rychle ukaž," usmál se Artie a sehnul se, aby si sundal boty. P
omyslel si, že by měl zase začít cvičit, protože mu začínaly ochabovat svaly a když měl problém si sundat už i boty, za chvíli by se o něj museli starat jak o malé děcko. Když dojel do kuchyně, podíval se na patlanici na ledničce. Přišlo mu to jako shluk barevných čar, tak se podíval na Michelle doufajíc, že mu objasní, co ten jejich malej Picasso vlastně nakreslil.
"Má to být houbí rodina na procházce," vysvětlila mu s úsměvem Michelle, zatímco uklízela nádobí z myčky.
"Och. Je to moc hezký zlatíčko. Byli jste dneska s paní učitelkou a dětmi na procházce?"
"Byli jsme se podívat na psí miminka," usmála se malá a vylezla k Artiemu na klín.
"Tatí, já chci pejska, prosííím," zakňourala Lizzie a když jí Artie řekl, že si pejska koupit nemůžou, protože by ho ani on ani maminka nemohli chodit venčit, Lizzie se rozbrečela a uklidnilo ji, až když jí Michelle slíbila, že by jí ale mohli koupit kočičku, se kterou by nemuseli chodit na procházky.
"Já budu mít kočičku, jůů," zaradovala se Liz a utíkala pomoc mamince uklidit zbytek nádobí.
"Víš, jak jsem ti říkal, že příští víkend pojedu do Limy na zápas?" zeptal se Artie a Michelle přikývla.
"Tak jsem mluvil s Mikem a v sobotu se koná sraz New Directions. Mám prý přijet a klidně vzít i tebe, tak co říkáš, kdybychom odjeli do Limy na celý víkend?"
"To by bylo skvělé, konečně bych poznala všechny tvé přátele ze školy," usmála se na něho Michelle.
"A už jsme v Limě nebyli docela dlouho. Malá bude ráda, že zas bude u babičky a u dědy, kteří ji budou rozmazlovat," zasmála se Michelle.
"Musim ji hned až přijedeme ty sladkosti zatrhnout, je potom vždycky týden protivná a chce zpátky k babičce, jako bychom ji tu snad týrali hlady," zavrtěl hlavou Artie a vytočil na telefonu svojí matku, aby jí oznámil, že přijedou na víkend. Už se nemohl dočkat, až všechny po takové době zase uvidí.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama