10 Years Later: 5.kapitola - Quill

24. ledna 2012 v 0:40 | Domík |  10 Years Later



"Pořád ještě pracuješ? Pojď už domů, mám v lednici naložené maso na večeři," usmála se Quinn se na svého manžela, když vešla do ředitelny.
Pořád tomu nemohla uvěřit. Někoho znáte tak dlouho, vidíte ho jako úžasného člověka, který vám vždycky pomůže, když potřebujete, ale nic víc a jednou se probudíte a zjistíte, že toho dotyčného milujete.
"Ty jsi ještě v práci? Miláčku, měla by ses šetřit, za dva měsíce budeš rodit," pokáral ji Will a Quinn se musela usmát.
Pořád byl stejně starostlivý jako dřív. Dokonce i když se stal minulý rok ředitelem, pořád dál vedl sbor. Za těch 10 let se toho hodně změnilo. Děti ze sboru sice nepatřili mezi nejpopulárnější na škole, ale nikdo by si je už nedovolil polít ledovou tříští a bezdůvodně je urážet. Předloni se dokonce sbor znovu dostal do národního kola, kde skončil čtvrtý, což byl velký úspěch. Ale jak ji sám Will řekl, i když byly děti ze sboru skvělé, nikdy už neměl tak dobrou partu, jakou byli tenkrát oni.
"V práci jsem skončila už před třema hodinama, ale byla jsem nakoupit jídlo a pak jsem se ještě stavila v obchodě s dětským oblčením a podívej, co jsem koupila," vyndala Quinn z tašky dětské bačkůrky.
"Pojď sem," usmál se na ní Will a posadil si svou zlatovlásku na klín.
"Aby to ta židle vydržela, už nejsem žádnej drobeček," zasmála se Quinn a položila si Willovu ruku na břicho.
"Jéé, kope," usmál se a Quinn políbil.
"Když jsem byla odnýst nákup domů, tak jsem ještě prošla poštu. Doufám, že v sobotu za 14 dní neplánuješ nic se sborem."
"Proč? Něco se děje?"
"Tina s Mikem psali. Sice nechápu, proč mi to Tina prostě nezavolala, ale na jednu stranu ten dopis byl milý. Je to pozvánka na sraz New Directions po 10 letech. A samozřejmě jsme oba srdečně zváni," usmála se.
"To je zvláštní, Tinu jsem potkal před týdnem v obchodě a nic neříkala," usmál se Will.
"Už se těším. Doufám, že se nás sejde co nejvíc. Zajímalo by mě, jestli přijedou i Rach se Santanou. Obě mají určitě dost práce."
"Rachel by si tohle nenechala ujít, si myslím. A Santana si taky určitě nenechá ujít příležitost, aby se tady předvedla v nějakém novém modelu od Verssaceho," zasmál se Will a srovnal papíry povalující se na stole.
"Tak co, půjdeme? Nebo musíš ještě něco dodělat?"
"Půjdeme. A co ty dneska? Chtěl jsem se za tebou stavit v kanceláři, ale celý den jsem trčel tady a věnoval se papírování. Nikdy jsem pořádně Figginse nedokázal ocenit, dokud jsem se sám nestal ředitelem."
"Jen tam byla Jane Williamsová. Rozešel se s ní přítel a ona to vidí jako konec světa," pousmála se a zavrtěla hlavou.
Když odešla na vysokou školu, rozhodla se studovat pedagogiku se zaměřením na poradenství a když školu vyšla, zrovna se uvolnilo místo na McKinley, protože se Emma odstěhovala do Washingtonu a Will jí pomohl jakožto své bývalé studentce místo získat. Tenkrát ani jeden netušil, že se časem sblíží a dokonce se vezmou a budou spolu čekat dítě. Svatbu jim zorganizoval Kurt a bylo to úžasné. Měli tam jen své nejbližší a zazpíval jim tam dokonce sbor.
"Počkej, nebyla tam u tebe z toho samého důvodu už před dvěma měsíci?"
"Jo, jenže se k sobě vrátili a on jí teď poslal k vodě znovu."
"Chudák holka. A hloupá," zavrtěl hlavou Will a hladil přitom Quinn po bříšku. Nemohl tomu uvěřit, ale těhotná byla ještě krásnější. Celá zářila. Oba byli šťastní, když otěhotněla. Nikdy to Willova neřekla, ale poznal, že začínala mít výčitky, že se vzdala Beth, i když díky tomu mohla vystudovat, najít si dobrou práci a začít chodit s ním.
"Teď už jen snad poučená do konce života," usmál se Quinn, zvedla se, chytila svého muže za ruku a společně se vydali domů.
"Úplně bych zapomněla, pozítří jdu na další ultrazvuk, nechceš jít taky?"
"To víš, že chci," políbil ji Will a usmál se.

"Schuesterovi, pojďtě si dál," kývla na ně sestřička, aby šli za doktorem do ordinace, který je s úsměvem pozdravil a zeptal se, jestli je všechno v pořádku, Quinn nemá bolesti a nebo nekrvácí. Když odpověděla, že je všechno v naprostém pořádku, přešel k samotnému vyšetření.
"Pání, to vyrostlo," díval se Will s úžasem na ultrazvuk jejich nenarozeného dítěte.
"A mimčo se nám už konečně přestalo schovávat, takže pokud to chcete vědět, můžu vám povědět jeho pohlaví." Quínn s Willem si vyměnili pohled a Will přikývl.
Bylo mu jedno, jestli to bude holka nebo kluk, důležité bylo jen to, že to bude jich dvou a že miminko bude zdravé. Ale přeci jenom se výbavička nakupuje snadněji, když víte, co se vám narodí.
"Bude to kluk, gratuluji," usmál se na ně doktor a ještě chvíli je nechal dívat se obrazovku.
Quinn by to před Willem nikdy nepřiznala, ale když doktor oznámil, že budou mít kluka, tak se jí ulevilo. Kdyby to byla holka, pořád by musela přemýšlet, jak moc je podobná Beth a pořád by jí to připomínalo nejtěžší rozhodnutí v životě, které musela udělat v pouhých 16 letech, kdy jí šlo jen o to, aby byla populární a v životě toho hodně dosáhla. Vinit své šestnáctileté já ale nemohla. Kdyby se tenkrát rozhodla jinak, určitě by nežila tenhle život a neměla milujícího manžela.
"My budeme mít kluka," usmál se šťastně Will.
"Miluju tě Quinn. A tebe taky," zašeptal bříšku a když se Quinn Willovi podívala do očí, nelitovala jediného rozhodnutí.
"Já tebe taky," usmála se.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dicy° Dicy° | Web | 28. února 2012 v 20:39 | Reagovat

Páni, tak tohle se ti povedlo... Já jak jsem viděla ten název, tak jsem si říkala, kdo to je... Tahle dvojce mě nikdy nenapadla, ale když nad tím tak přemýšlím, oni se k sobě vážně hodí:)
Klobouk dolů, napsala jsi to moc pěkně;)

2 Domík Domík | Web | 28. února 2012 v 20:42 | Reagovat

Díky moc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama