10 Years Later: 11.kapitola - Tike

24. ledna 2012 v 1:03 | Domík |  10 Years Later


"Ale mně je to úplně jedno, co si o tom myslí tvoje matka! Ona nám nemá co kecat do života!"
"Takhle o mojí mámě nemluv!"
"To teda budu! Že se neumim postarat o vlastní rodinu? Tak to teda ne, tohle už přehání. A ty se mě ani nezastaneš, už toho mám plný zuby!"
"Miláčku, prosimtě..."
"Neříkej mi miláčku! Dávám tvojí matce týden, aby si sbalila věci a odstěhovala se nebo se odstěhuju já. A to myslím smrtelně vážně. Takže si laskavě rozmysli, na kom ti záleží víc!" Zakřičela Tina a práskla za sebou dveřmi. Celou scénu pozorovali jejich 7-letý syn Leo s malým Mikem, který měl slzy na krajíčku. Leo neměl rád, když se rodiče hádali. Ale neměl rád babičku a byl by rád, když by se odstěhovala. Pořád mu zakazovala sladké a v podstatě cokoli, co podle ní bylo 'typicky hnusné americké'.
"Tino, počkej," zakřičel za ní Mike, ale jen slyšel prásknutí hlavních dveří. Když se otočil, viděl stát ve dveřích jejich nejmladšího, Mika juniora se slzami v očích.
"Ale prcku, pojď sem. Tatínek s maminkou si jenom hlasitě povídali, nebreč."
"Já ti říkala, že jsi si s ní neměl nic začínat. To taková Cho, to byla dívka, jak se patří," vešla do místnosti Mikova matka a posadila se ke stolu.
"Nepleť se do toho, mami, buď tak hodná. A kde je Lilith?"
"Kouká se na televizi, že se ptáš, to dítě nedělá nic jinýho. Věčně vysedává u televize nebo počítače. A vy s tím ani jeden nic neděláte."
"Dávají teď naučný pořad pro děti. Dávají ho každý čtvrtek od dvou," odpověděl Mike a utěšoval zatím malého Mika.
"To nemění nic na tom, že věčně vysedává před televizí."
"Věčně ne, to není pravda, chodí k Brittany do roztleskávaček a s Tinou chodí plavat. I s Mikem a Leem."
"No to je taky nápad. Brát tři děti do bazénu, ještě se jí tam utopí."
"Mami," vzdychl Mike a poslal malého Mika za Leem si hrát.
"Leo už plavat umí. A Lilith s Mikem jsou s Tinou vždycky jen v dětském bazénku. A je tam plavčík, nemusíš všechno zveličovat."
"Tak já všechno zvěličuju? Já mám jenom starost o svoje vnoučata."
"No, tak to mít nemusíš."
"Vždyť já tu vlastně vůbec nemusím být," prohlásila paní Chang.
"A víš co? Nemusíš. Bez tak se s Tinou hádáme jenom kvůli tobě a děti jsou z toho akorát špatné."
"No... teda... co si to ke mně dovoluješ?! Já jsem tvoje matka. Budeš se mnou jednat s úctou!"
"To já dělám vždycky a teď tě s veškerou úctou prosím, abys nás nechala dýchat a spolu s tátou jsi se odstěhovala."
"Ještě mě budeš prosit, abych se nastěhovala zpátky," odpověděla Mikova matka s naprostým klidem a odpochodovala do svý ložnice.

Když se k večeru vrátila Tina domů, našla Mika s dětmi, jak si hrajou s legem. S úsměvem zůstala stát ve dveřích a pozorovala svého manžela i jejich děti, jak jsou do stavení lega zapálení. Když si ji Mike všiml, usmál se na ni, nechal děti si hrát a společně s Tinou odešli do kuchyně.
"Omlouvám se, že jsem odešla. Už jsem to prostě nevydržela. Hned vám udělám něco k jídlu," omluvně se usmála a otevřela ledničku, aby se podívala, co by mohla uvařit.
"Nemusíš. Udělal jsem dětem hemenex. A omluvit bych se měl spíš já. Snažil jsem se to přehlížet, protože to je moje matka, ale máš pravdu, takhle už to dál nejde. Nemůžou u nás zůstat bydlet. Vždyť už i táta je z ní úplně na nervy. Dneska jsem ho ani neviděl. Radši je pořád zalezlej a čte si, aby s mámou nemusel mluvit. Už jsem řekl matce, že bude nejlepší, když se odstěhují. Nemůžou nám mluvit do výchovy našich dětí."
"Tys vařil?" usmála se na něho Tina.
"Netvař se tak překvapeně, nejsem v kuchyni zas takovové střevo. Dřív jsem vařil celkem často."
"To já vím, ale už dlouho jsem tě vařit neviděla, to bys mohl příští víkend udělat třeba oběd," usmála se Tina a posadila se Mikovi na klín.
"Měl jsem jiný nápad. Co takhle zítra večer nechat děcka na hlídání našim a udělat si krásný romantický večer?" Navrhl Mike a Tina ihned nadšeně souhlasila.
"Mimochodem, mluvila jsem s Mattem."
"Kdy?" Podivil se Mike.
"Odpoledne, když jsem se procházela v parku. Nemohl se ti dovolat, tak volal mně. Prý mu jeho sestra vyzvedává poštu a volala mu o tom srazu."
"Vyzvedává poštu? On je někde pryč?"
"Byl odvelen do Afghánistánu."
"Pane bože!" Zhrozil se Mike a Tina přikývla.
"Je tam už skoro dva měsíce a ještě další čtyři bude. Podle toho co říkal, tak je to skutečně strašný. Není sice v centru boje, společně s dalšími vojáky hlídá jednu nemocnici, ale i tak. Nemohl mluvit moc dlouho, hovory z Afghánistánu jsou šíleně drahý, takže jsou spolu mluvili jenom chvíli. Ale mám tě pozdravovat. A samozřejmě nedorazí."
"Hlavně aby se v pořádku vrátil." Povzdychl si Mike a byl smutný, že jeho nejlepší kamarád ze sřední nedorazí.
"Pane Chang, dostala jsem skvělý nápad, co si takhle až uložíme děti jít zatancovat?"
"Paní Chang, vždyť spolu tancujeme skoro denně," usmál na ni Mike a pohladil ji po zádech.
"Ale už dlouho jsem netančili jen tak spolu," zašeptala mu do ucha.
"Tak to abychom šli ty děti uložit, nemyslíš?" Zasmál se Mike.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama